Příliš mnoho pohovorů

Můj diář: Jak se v práci daří i nedaří

Jsem Jana, projektová manažerka jedné pražské firmy.
Rozhodla jsem se vést si takový polopracovní diář, kam si budu zaznamenávat to důležité, co se v práci a v životě děje.
O to nejzajímavější bych se s vámi čas od času ráda podělila. Pojďme na to!

Neúspěšný pohovor

Moje kamarádka Klára věnovala poslední dobou hodně času přípravě na hledání nové práce. Nakoupily jsme společně formální oblečení na pohovory a vylepšily její životopis. Pak se Klára začala probírat inzeráty, dokud nenarazila na pár zajímavých. Pozvání ale dostala jen do jedné z firem. A aby toho nebylo málo, krátce po pohovoru jí přišel e-mail: „Vážíme si Vašeho zájmu, bohužel jste však pro pozici nebyla vybrána.“

Kde udělala Klára chybu? Sedly jsme si spolu a zkoušely přijít na to, co mohla udělat jinak.

„No,“ začala Klára opatrně. „Možná jsem se trochu zdržela u toho, jak příšerný byl můj poslední šéf. Myslíš, že by to mohlo být ono?“

Dámy a pánové, tohle je přešlap s velkým P! Odkrýt oblasti, v nichž jste si s minulým týmem vždy nerozuměli, samozřejmě můžete. Ale kritizujte pouze konstruktivně! Nikdo nepřijme člověka, který ho za pár let bude pomlouvat na pohovorech.

Milostný pohovor

Řekla jsem Kláře, aby se trochu sebrala. Chyby děláme proto, abychom se z nich poučili! Navíc jsem se v podstatě kvůli ní pohádala s Petrem. Chtěla jsem být dobrá kamarádka a místo na Petra jsem si udělala čas na zoufalou Kláru, přestože jsme se s Petrem neviděli vážně dlouho. Po odmlce, která trvala skoro týden, jsem prostě došla k němu domů, jako se věci řešily za starých časů. Spontánnost se někdy vyplácí! Napřed jsme na sebe trochu prskali, ale nakonec jsme se museli všemu zasmát. S úlevou jsme se objali, chytli se za ruce a šli se projít po Náplavce.

„Chyběla jsi mi,“ přiznal Petr, když jsme se loučili.

Kancelářský pohovor

Když už jsem byla tak asertivní, rozhodla jsem se promluvit si taky s kolegyní Andreou. Andrea totiž opakovaně komentuje mou práci z domova a mně to není příjemné. Přisedla jsem si k ní s šálkem kávy v naší relax zóně a bylo vidět, že už tím jsem ji rozhodila. Šla jsem rovnou k věci.

„Mohly bychom si promluvit? Připadá mi, že mezi námi není dobrá atmosféra.“

„Vážně?“ oponovala Andrea.

„No, měla jsem pocit, že máš problém s mou prací z domova,“ vysvětlila jsem.

Andrea se zhluboka nadechla. „Koukni, Jano. Po pravdě jsem vždycky měla problém zvyknout si na nové lidi. Není to tvoje vina, tohle je z mojí strany a omlouvám se za to.“

To bylo od ní milé, ale ve firmě jsem už přece skoro půl roku! Co teprv Andrea řekne, až zjistí, že byla převelena do mého týmu, pod moje vedení? To zjistíme příště!

Měla jsem toho teď vážně nad hlavu a dost času jsem trávila na cestách, ale dost mi pomohly nové úkoly v eWay-CRM, které teď testujeme. Mohla jsem tak využít každou volnou chvilku a v mobilu si kontrolovat, co mi zbývá udělat.

 

Vaše Jana

 

PŘEDCHOZÍ DÍL

DALŠÍ DÍL