Tvorbou umění získávám nové perspektivy, v práci přicházím s novými nápady

Chcete-li se stát grafikem, měli byste mít kreativní myšlení a grafické cítění. A grafička eWay-CRM, Anastasia Grigoryeva, je v tomto ohledu osobou z nejpovolanějších. Jak se do eWay-CRM dostala, co dělala předtím, a čím se zabývá ve svém volnu se rozpovídala v následujícím rozhovoru.

Jak jsi se dostala do eWay-CRM?

Byl to nápad mojí kamarádky, která v eWay-CRM pracovala jako obchodník. Potřebovali nějakou grafiku, tak jsme začali spolupracovat, i když nejsem původním povoláním grafička. Vystudovala jsem uměleckou školu. Jí ale napadlo, že bych pro eWay-CRM mohla vytvořit nějakou grafiku. Tak jsem si řekla, že to vyzkouším, a nakonec z toho vzešla dlouhodobá spolupráce.

A na čem pracuješ v eWay-CRM?

Mám pestrou náplň práce. Od grafiky a animací až po videa. Marketingové oddělení má stále nové nápady, takže pořád získávám nové zkušenosti. Líbí se mi, že ve srovnání s prací v agentuře nedělám stejné úkoly pořád dokola. Práce tady je různorodější a mám prostor přicházet s vlastními nápady.

Čemu jsi se věnovala předtím?

Když jsem bydlela v Petrohradě, tak jsem pracovala jako kurátorka. Dělala jsem různé výstavy a muzejní projekty. Předtím, než jsem se přestěhovala do Prahy, jsem dělala velký projekt 3D rekonstrukce jednoho ruského města z 18.století. Historická část toho města už totiž neexistuje. S mým týmem jsme tedy více než rok pracovali na video instalaci, která zahrnovala rekonstrukci několika stovek budov.

Říkala jsi, že jsi vystudovala uměleckou školu. Věnuješ se umění aktivně?

Ano. Asi před dvěma roky jsme s kamarádkami založily uměleckou skupinu man. Děláme různé instalace, akce, performance. Je to můj koníček a naplňuje mě to. A taky mi to pomáhá. Zatímco v práci dělám praktické věci, tvorbou umění získávám nové perspektivy.

Anastasia (vlevo) a umělecká skupina man.

V čem se podle tebe nejvíc liší grafický design od umělecké tvorby?

Podle mě je z hlediska kreativity grafický design ve srovnání s uměním spíše řemeslo. Grafický design prostě musí fungovat a designéři tak mají často poněkud konzervativní pohled. I když i v grafickém designu existuje kreativnější směr, který je blíž k současnému umění. Většina firem ale v propagaci preferuje konzervativnější přístup. Každá společnost musí mít vlastní styl. A ten se musí postupně měnit.

Zastáváš podobný názor i v umění? Měl by se i umělec vyvíjet a nebýt příliš konzervativní?

Vzhledem k tomu, že jsem vystudovaný historik umění, tak na to mám jednoznačný názor. Každé umění má právo existovat. Každé umění má své příznivce a někteří lidé prostě potřebují to konzervativnější umění.

A jaké umění oslovuje tebe?

Líbí se mi všechny druhy umění. Já se prostě už nemůžu koukat na umění jako obyčejný člověk. Koukám na to profesionálně, bohužel.

Takže určitě neodsuzuješ moderní umění, jak je to dnes u mnoha lidí běžně.

Ne, spíš se koukám na to, jak to ten umělec udělal. Zvládl vytvořit něco zajímavého nebo ne? Na současné umění se jezdím podívat na benátské bienále a líbí se mi to. Zrovna tak se mi líbí koukat v petrohradské Ermitáži na Rembrandta. Často chodím do velkých muzeích za starým uměním, protože mě inspiruje víc než moderní umění. Ale pochopitelně, když mi bylo kolem 20 let, tak mě zajímalo víc současné umění. Ale postupně ten názor měníš.

A když ty sama vytváříš umění, co se jím snažíš sdělit?

Na začátku, když mám nějaké téma, začínám přemýšlet, jaký mám z toho pocit. Co bych chtěla říct společnosti. Nikdy nepřemýšlím nad člověkem, který se na to bude dívat. Podle mě se umělec musí soustředit na sebe a své vlastní pocity.

Kdybys měla vybrat jedno oblíbené dílo z tvojí tvorby, které bys mi ukázala jako první. Jaké by to bylo?

Líbí se mi instalace, kterou jsem dělala pro zemědělské muzeum. Ale možná bych tam ještě něco změnila. (smích) Jsem taková perfekcionistka. Myslím, že věci musí fungovat jako celek. A když to tak nevidím a jsem s tím nespokojená, tak často dodělávám nějaké drobnosti ještě po vernisáži.

Vybrala bys i nějakou oblíbenou výstavu?

Už druhý rok děláme s kamarádkou video instalace pro výstavu Grafika roku v Obecním domě. Je to taková velká výstava, během které se udílí cena VI. Boudníka. Připravujeme tam projekci inspirovanou díly, která jsou součástí výstavy. Líbí se mi ten prostor, ve kterém výstava probíhá. Je to zajímavý umělecký úkol propojit video nejen s díly, která tam jsou, ale i s budovou a prostorem, aby ta instalace působila jako přirozená součást výstavy.

A teď něco chystáte?

Momentálně ne. Většinou tvořím jenom o víkendu. To mám takové umělecké dny. Když budu mít čas, budu pomáhat kamarádce s filmem. Ona natáčí film a já budu dělat detaily ve 3D a pomáhat s postprodukcí. Je to takový dlouhodobý projekt a já nemám tolik času, takže odhaduji, že na tom budeme pracovat tak 3-4 měsíce.