Kdybyste znali sílu mentálních modelů dříve, možná byste teď dobývali vesmír právě vy
Ze studií vyplývá, že jedinec udělá až 35 000 rozhodnutí denně. V tomto čísle jsou započítána jak rozhodnutí z naší každodenní rutiny, tak i ta, která nám zásadním způsobem ovlivňují život.
Ať už se ale jedná o jakékoliv rozhodnutí, naše mysl pracuje primárně na základě zkušeností z minulosti. Naše vzpomínky však ne vždy korespondují s realitou. Což může mít na proces rozhodování zásadní vliv.
Abychom dělali správná rozhodnutí, je potřeba naučit se s myslí pracovat. Čtěte dále a dozvíte se, jak na to.
Obsah:
1. Inverze
2. Dvakrát měř, jednou řež
3. Heuristika dostupnosti
4. Klam utopených nákladů
5. Occamova břitva
6. Hanlonova břitva
7. Zákon klesajících výnosů
8. Myšlení v prvotních předpokladech
9. Regrese k průměru
10. Averze ke ztrátě
10 mentálních modelů, které z vás udělají mistra v rozhodování
Inverze je definována jako proces převrácení něčeho obvyklého.
Při rozhodování mnoho lidí přemýšlí takto “Budu dělat, co mě baví a naplňuje. Budu chodit běhat každý den.” Ale co tak to vzít z druhého konce? A říct si “Nebudu každý den sedět doma.” Tímto si dáte za cíl nesedět doma a hýbat se. Bez ohledu na to, o jaký sport přesně se bude jednat.
Místo orientace na pozitivní věci se raději zaměřte na ty negativní. Snažte se pojmenovat, co přesně ve vás negativní emoce vyvolává. Lépe si tak uvědomíte, čemu přesně je třeba se vyhnout.
V důsledku okolo vás bude mnohem více toho pozitivního. Protože budete schopni od sebe jednodušeji rozpoznat pozitivní a negativní.
Dvakrát měř, jednou řež
Zlaté pravidlo, které říká, že si máme každý krok dobře promyslet.
Ukažme si na jednoduchém příkladu, jak toto pravidlo funguje v praxi. Máte v plánu prodávat nový typ produktu, k jehož výrobě potřebujete nový stroj. Chcete dosáhnout co největšího zisku, proto se budete snažit mít co nejnižší náklady na výrobu stroje. Rozhodnete se jej tedy nechat sestavit z levnějších a méně kvalitních komponentů.
Poté co je stroj sestaven máte velkou radost z toho, kolik jste na něm ušetřili. Za dva roky vám ale přestane fungovat. Problém je v levných součástkách, které toho vydrží o mnoho méně, než ty dražší a kvalitnější.
Musíte jej nechat opravit a poškozené součástky vyměnit za ty kvalitnější. Ve výsledku tedy s tímto řešením utratíte za stroj mnohem více peněz, než kdybyste jej sestavili rovnou z komponentů vyšší kvality.
Proto si před každým rozhodnutím představte, jak konkrétní rozhodnutí vaší firmu ovlivní a co jí v budoucnu přinese. Když budete s představou spokojeni, je to znamení, že je vaše rozhodnutí správné.
Jedná se o psychologický jev, kvůli kterému vnímáme často zmiňované informace jako pravdivé.
Dochází tak k upřednostňování neobjektivních zpráv. Tyto tendence má každý z nás. Ale měli bychom být vůči nim odolní.
Nad vším, co čtete a slyšíte přemýšlejte kriticky. Spoléhejte se na data a studie.
V dnešní době jsme všichni přehlceni informacemi. Valí se na nás ze sociálních sítí i zpravodajů. Bohužel existuje mnoho nevěrohodných zdrojů šířících nepravdivé nebo nepřesné zprávy.
Při svém rozhodování musíte stavět na stabilních základech. Důvěřujte datům a výpočtům odborníků.
Pokud máte například v plánu uvést na trh nový produkt s jedinečnými charakteristikami, neposlouchejte názory okolí. Ale udělejte řádný marketingový průzkum. A pracujte s věrohodnými zdroji obsahujícími ověřené informace.
Díky tomuto nebudete zaujatí a rozhodnete se investovat svůj čas i peníze do projektu s vysokou návratností.
Jev, který člověka nutí pokračovat v něčem co už nemá smysl.
Je nám líto udusit ohýnek, kterému jsme věnovali tolik času. Už ale jen plápolá. Tak proč s ním dále plýtvat časem, když nás stejně nikdy nezahřeje? Protože nechceme, aby naše investice přišly vniveč!
Ukažme si, jak funguje ve firemní praxi: Vymysleli jste nový produkt, který na trhu nemá soupeře. Máte v plánu s ním všechny ohromit. Konkurenci samozřejmě paralyzovat. Od produktu se očekává vysoká návratnost investovaných prostředků. Před koncem projektu se ale dozvíte, že váš konkurent přišel se stejným typem produktu. A dokonce s takovým, který bude mnohem lepší než ten váš.
Co teď? Budete se jeho vývoji věnovat dále? Dokončíte projekt, i když ho nejspíše konkurent zadupe do země? Budete se divit, ale odpověď mnoha z nás by byla ano.
Studie ukazují, že až 86 % jedinců by projekt chtělo dokončit. Pouhých 14 % by se jím přestalo zabývat a raději by se začali věnovat jinému.
Důvodem k pokračování je neschopnost vyrovnat se se ztraceným časem i financemi.
Většina lidí si řekne „Teď se přeci nevzdám“ a ztrácí další energii a peníze. Utopené, tedy nenávratně ztracené náklady totiž nelze nijak získat zpět.
Mezi menšinu, tedy zmíněných 14 % populace, patřil i Steve Jobs. Ten neměl problém se zbavit produktových řad, které negenerovaly očekávané zisky. Raději se rozhodl jít jiným směrem. Dnes už víme, že jeho rozhodnutí byla správná.
Pamatujte si, že je potřeba tento kognitivní klam označit za nepředmětný. Nenechat si jím zkreslit realitu rozhodovat se podle návratnosti investovaných prostředků.
Metodický princip tvrdící, že to nejjednodušší vysvětlení je často tím správným.
Nad volbou tedy nemá smysl dlouho rozmýšlet. Raději se řiďte prvním já, které mívá často pravdu.
Jak tuto metodu použít a učinit to nejlepší rozhodnutí? Řiďte se následujícím:
- a) Zvažte, jaké informace k rozhodnutí opravdu potřebujete.
- b) Pokud se vám doteď dařilo dojít k cíli na základě informací, které již máte, možná další nepotřebujete.
- c) Pokud existuje více řešení problému, sáhněte po tom nejméně komplikovaném.
- d) Dobře zvažte, co vám další analýzy přinesou.
- e) Pokud lze některý z kroků přeskočit, aniž by to ovlivnilo výsledek, udělejte to.
O čem to celé tedy v praxi je? O ujasnění toho, které z dostupných informací jsou pro vás užitečné. A jaké je potřeba dohledat.
Hanlonova břitva
Metoda, která radí odříznout se od konspirací a paranoidních představ.
O co se přesně jedná? O to, že když se nám nedaří svalujeme vinu na ostatní. Věříme, že nám chtějí naše plány zhatit. Ale nemusí tomu tak vůbec být.
Vždy, když vám mentální model Hanlonovy břitvy začne blikat v hlavě, zastavte se. Zkuste se na celou věc podívat střízlivě. Prohlédněte si své okolí bez předsudků a konspirací. Nesvalujte vinu na ostatní. A začněte hledat své chybné kroky.
Zeptejte se sami sebe, zda jste vše udělali poctivě. Zda jste všem krokům věnovali dostatečnou pozornost. Po tom, co si na tyto otázky odpovíte, uvidíte ve svém projektu mezery. Dovolíte si přiznat svoji chybu a jednodušeji tak uvidíte řešení problému.
Zákon klesajících výnosů
O čem tento zákon je? O tom, že další inovace v rámci projektu nám nutně nemusí zvýšit výnosy.
Ukažme si to na jednoduchém příkladu: Jste výrobce mobilních telefonů. Nový model produkujete dvakrát ročně. S každou inovací, například u fotoaparátu, očekáváte, že se zvýší prodeje. Tedy že se zvýší výnosy. Pravdou ale je, že celkový přínos výkonnosti zařízení bude klesat s vašimi rostoucími náklady na inovaci.
Navíc při dosažení maximální úrovně inovace bude mít každá další inovace dané oblasti omezený dopad na celkový užitek spotřebitele.
Co to znamená? Pokud budete vylepšovat pouze jednu část výrobku, vaši spotřebitelé si jej nebudou chtít kupovat tolik, jako když vylepšíte několik jeho částí. Pokud zvolíte cestu inovovat více částí produktu, dojde k celkovému vylepšení vašeho zboží.
Nenechte zastrašit zákonem klesajících výnosů. Nepřidávejte jen jeden faktor, přidejte jich více. Dáte tak svému projektu maximum a věřte, že úroda bude opravdu sladká.
Myšlení v prvotních předpokladech
Tento model poukazuje na způsob, jakým řešíme problémy. Zatímco většina lidí volí způsob řešení problémů již ověřený (který od někoho jiného okoukali), myšlení v prvotních předpokladech dává člověku mnohem větší prostor pro inovace.
O co přesně se jedná? O řešení problémů rozložením na části a rozhodování, který krok by se dal změnit tak, aby výsledek vyhovoval našim představám. Namísto analogie tedy volíme cestu řešení problému změnou produktu, nebo služby v jejich jednotlivých krocích.
Touto metodou se řídí i Elon Musk. Dobývá vesmír díky inovativním řešením. Neřídí se již zajetými principy, ale mění vývoj svých zařízení a dosahuje tak ohromných výsledků. Elon Musk je skvělým příkladem toho, jak dělat věci jinak.
Regrese k průměru
Jedná se o statistický fenomén, který je mnohými považován za jeden z nejvíce matoucích jevů. Můžeme se s ním setkat takřka všude – tedy i v byznysu. Zjednodušeně řečeno říká, že ve výsledcích měření se anomálie zpravidla neopakují ihned po sobě. Místo toho jsou následovány průměrnými hodnotami.
To, že měl některý z vašich obchodníků výjimečně dobrý rok, neznamená, že bude mít stejně výjimečný i ten následující. Naopak byste měli očekávat průměrná čísla. Stejně tak to funguje i naopak. Proto si na regresi k průměru vzpomeňte před tím, než propustíte solidního obchodníka, kterému se letošek nevyvedl. Příští rok se pravděpodobně vrátí na obvyklá čísla.
Jak tedy tento model použít? Sledujte průměrná čísla. Jedná se totiž o hodnotu, která je nejrealističtější a díky níž můžete své výsledky vidět optimisticky. Díky průměru a uvědomění si fenoménu regrese dokážete zachovat klid i ve dnech, kdy se někomu v týmu nebude dařit.
Averze ke ztrátě
Jedná se o psychologický koncept. Je to tendence jedince svá rozhodnutí dělat na základě ztrát spíše než podle zisků.
Důvod je jednoduchý. Chceme se vyhnout bolesti, která se ztrátou přichází.
V praxi tedy většina z nás volí cestu s co nejmenšími ztrátami. Jednoduše se snažíme co nejméně riskovat a tím pádem o co nejméně přicházet. Averze ke ztrátě tedy vede k averzi k riziku.
Podstupovat nízké riziko ale znamená získávat méně. Vyšší riziko se pak logicky rovná vyšším ziskům. Toto platí jak v podnikání, tak v investicích na akciovém trhu.
Jak s tímto mentálním modelem pracovat v náš prospěch? Jednoduše dejte emoce stranou. Nikdo z nás nemá radost ze ztráty. Když se vaší firmě nedaří, je jasné, že nepůjdete oslavovat. Někdy ale za neúspěch nemůžete. Proto nemá cenu se jím trápit.
Raději se zaměřte na to, jak se dá problém řešit v jeho zárodku. Jaké změny musíte udělat pro to, abyste za měsíc oslavovat mohli.
To nejdůležitější na závěr
Byť se zdá, že je toho musíme udělat mnoho před tím, než učiníme jedno správné rozhodnutí, není to tak horké, jak se zdá.
Recept na to stát se mistrem v rozhodování je vcelku jednoduchý: naučte se pracovat se svou myslí, soustřeďte se na reálná čísla, důvěřujte statistice a nebojte se riskovat.
