Podnikání

Stanovujte si cíle chytře, využívejte metodu SMART

Zkratka SMART je mnemotechnickou pomůckou shrnující základní zásady vhodné pro stanovování cílů při projektovém řízení, provozu firmy nebo osobnostním rozvoji.

Jako první použil tento termín někdejší šéf rozvoje washingtonské vodní elektrárny George T. Doran na stránkách časopisu Management Review v listopadu 1981. Svůj článek pojmenoval mnohoslibným „Existují chytré (S.M.A.R.T) metody pro stanovení firemních cílů a plánů“ a věnoval se klíčové úloze úkolů a obtížím při jejich stanovování.

 

Stačí říct kdy, co a jak…

V ideálním případě by podle něj měl být úkol pro každou firmu, oddělení nebo odbor:

  • Specifický – měl by se zaměřit na zlepšení konkrétní oblasti
  • Měřitelný – měl by nadefinovat nebo aspoň doporučit parametry měření dosaženého pokroku
  • Adekvátní – měl by konkrétně jmenovat odpovědné zaměstnance
  • Reálný – měl by požadovat splnění dosažitelných cílů s ohledem na dostupné zdroje
  • Termínovaný – měl by jasně určit časový termín, do kdy bude hotový

Základní výhodou by mělo být, že takto zadané úkoly jejich příjemci snáze pochopí a budou vědět, kdy a jak mají být hotové. Ve svém článku Doran nechtěl, aby byly všechny zmíněné upřesňující faktory vyžadovány na všech úrovních podnikového řízení. Někdy není dost dobře možné jasně určit konkrétní cíle, zvláště z pozic středního managementu.

 

V praxi by konkrétní dobře nastavený cíl mohl vypadat třeba tak, že „navýším prodeje řady Premium o dvacet procent do konce příštího roku za pomoci slevové akce a navýšení provizí obchodníků o dvě procenta“. Nebo „udržím stávající trend rostoucích tržeb meziročně o patnáct procent i v příštích dvou letech prostřednictvím navýšení obchodního týmu o tři externí a dva interní zaměstnance, za jejichž vedení bude odpovědný nedávno povýšený manažer se zkušenostmi z terénu“. Součástí každého úkolu by v ideálním případě měla být i pozitivní motivace v případě úspěšného dokončení ve stanoveném termínu.

 

I obecné zadání může mít své výhody

Výkonní manažeři i celé firmy mohou v zájmu konkrétnějšího zadání snadno přijít o výhody, které s sebou nesou obecněji definované úkoly. Zásadní je ale kombinace cíle a plánu na jeho dosažení. Proto by se odpovědné vedení mělo soustředit na tyto dva faktory, a ne pouze na samotné dosažení daného cíle.

SMART kritéria bývají často spojována s teorií managementu podle cílů amerického profesora Petera Druckera. Tento vídeňský rodák bývá často označován za otce moderního managementu. Jeho přínosu se budeme věnovat v některém z dalších článků.

Teorii SMART rozšířili Doranovi následovníci o několik dalších faktorů a písmen:

  • SMARTER (+ Evaluated & Reviewed)
    • Ověřený a zhodnocený
  • SMARTTA (+ Trackable & Agreed)
    • Konkrétní a akceptovaný
  • SMARRT (+ Realistic & Relevance)
    • Realistický a relevantní
  • SMART-VT (+ Verifiable & Traceable)
    • Ověřitelný a vysledovatelný
  • SMARTY
    • Y využívá anglickou výslovnost písmene připomínající slovo „proč“, jehož pomocí upozorňuje, že správně zadaný úkol by měl být motivující i pro svého řešitele
  • SMARTS (+ Sustainable)
    • Udržitelný

 

Ke správnému stanovení cílů se používají i jiné akronymy:

  • CLEAR (Collaborative, Limited, Emotional, Appreciable & Refinable)
    • Kooperativní, omezený, emotivní, ocenitelný a jasný
  • PURE (Positively stated, Understood, Relevant & Ethical)
    • Pozitivně formulovaný, pochopitelný, relevantní, poctivý
  • CPQQRT (Context, Purpose, Quantity, Quality, Resources, Timing)
    • Kontext, účel, množství, kvalita, zdroje, načasování

Jakou metodu si pro stanovování cílů vyberete, záleží jen na vás, vašich plánech i předchozích zkušenostech. Navíc pro každý cíl se mohou hodit jiná kritéria. Podstatné je, aby se na zformulovaných cílech domluvili všichni klíčoví hráči a během jejich plnění je důsledně dodržovali. Protože v podnikání většinou neplatí, že i cesta může být cíl.

Jan Brychta
05.11.2019
Sdílet: