Ahoj, jsem Jana, projektová manažerka.
Letos jsem se rozhodla být lepší manažerkou a účastnila jsem se speciálního školení.
Jak se mi daří poznatky implementovat do praxe?

 

Není čas ztrácet čas

Do zlepšování svých manažerských schopností jsem se pustila ihned po skončení školení. Vzala jsem kus barevného papíru a napsala si na něj jednotlivé body, na nichž teď budu nějakou dobu pracovat.

 

  • Věnovat 40 % času svému týmu
  • Neprokrastinovat
  • Efektivně delegovat
  • Vážit si úspěchů

 

Tak, teorii bychom měli. A teď praxe!

 

První maraton ve čtyřiceti

Rozhodla jsem se začít tím, že svoje lidi lépe poznám. Utkvěla mi hlavě především jedna myšlenka mojí šéfové Martiny, která školení vedla.

„Nezapomeňte se svých kolegů průběžně ptát na jejich cíle. Pomáhejte jim na cestě k jejich dosažení, i kdyby se netýkaly jen práce.“

Martina vyprávěla příběh kolegy, který se ve čtyřiceti rozhodl, že uběhne maraton.
„Když jsem se Jardy ptala, kde se vidí za rok, zmínil taky svůj nesplněný běžecký sen. Od té doby jsem se ho každé pondělí ptala na výsledek týdenního tréninku. Zlepšoval se, přestože běhal v hrozných křuskách, tak jsme mu jako firma koupili pořádné běžecké boty. A Jarda to do roka uběhl!“ usmála se Martina a mávla směrem k hrdému programátorovi Jardovi.

 

Jak spojit příjemné s užitečným

Je opravdu důležité navázat se svým týmem kontakt a udržovat ho. Přece jen v práci trávíme vice času než kdekoliv jinde. A já jako manažerka určitě nechci, aby si to mí lidé chodili do práce jen “odsedět.”

A tak jsem zavedla pracovní obědy. Každý týden zajdu soukromě na pracovní oběd s jedním ze svých podřízených a proberu s ním, jak se má, co je nového, co se daří a nedaří. Pět členů svého týmu budu pravidelně střídat a jednou za měsíc zajdeme všichni společně na drink. Proč nezačít tím nejpříjemnějším?

coffee with colleagues svg

Hovory u kávy

Nikdy samozřejmě nezapomínám s kolegy prohodit pár slov u kávovaru. Zjistila jsem, že je to místo s nejvyšší kumulací zaměstnanců ve firmě. Ovšem včera, když jsem si šla pro kávu, jsem za rohem zaslechla: „Povinné obědy s Janou! To zas bude.“
Radši jsem dělala, že jsem nic neslyšela, ale dobře jsem poznala hlas Andrey. Podaří se mi najít společnou řeč i s touhle kolegyní?

Katerina Rosova
01.03.2019
Sdílet: