Mám rád pořádek, proto chci psát kódy čistě a pořádně

Rozhovor s Honzou, naším vývojářem

Honzu na jeho práci baví její kreativní část, kdy vymýšlí, jak za to vzít a úkol co nejefektivněji vyřešit. Ve firmě oceňuje atmosféru a nulovou byrokracii. Co se u nás vymyslí, to se zkrátka udělá.

honzaspilka

Honzo, jak dlouho už v eWay-CRM pracuješ?

Od ledna 2014, takže už skoro čtyři a půl roku.

 

To je dlouhá doba, cos dělal předtím?

Taky programátora, ale v jiné firmě, AAA Auto Praha.

 

A na co přesně se tady u nás zaměřuješ?

Vyvíjím nové features do Outlookového klienta, případně opravuji chyby, pokud se nějaké vyskytnou, přičemž občas nechtěně nějakou vytvořím (směje se).

 

I to se stává?

Bohužel, občas se skutečně přihodí, že se v rámci oprav něco jiného rozbije. Celkově už je kód tak obsáhlý a provázaný, že když člověk udělá někde malý zásah, může tím někde rozbít něco jiného. Samozřejmě u nás máme automatické testy zásadních funkcionalit a testery. eWay se tak ke klientům dostane už bez chybičky.

 

Jak to máte ve vaší kanceláři vlastně rozdělené? Všichni se soustředíte právě na tohle?

To ne, někteří z kolegů pracují primárně na mobilní aplikaci a já zase třeba na Outlookovém klientovi, tedy desktopové aplikaci pro PC. Zbylí vývojáři pak dělají custom věci pro klienty. Někteří ty C Sharpové zaměřené na API, jiní zase SQL věci.

 

Takže je ve všem systém. Co tě na tvé práci baví?

Možná se to nezdá, ale je to vlastně velice kreativní činnost. Dostaneš zadání a napřed nevíš, jak se s úkolem popereš. To je totiž úplně na tobě. A já mám rád výzvy. Baví mě právě analyzovat a vymýšlet, jak to udělat co možná nejefektivněji. Ono se to prolíná také s osobním životem. Já mám rád kolem sebe uklizeno, proto taky píšu kódy tak, aby byly co nejpřehlednější a „nejčistší“. Když během vývoje narazím na něco, co se mi nepozdává, tak i to poupravím, aby to bylo čitelnější a efektivnější.

 

Mohl bys říct, jak se eWay-CRM za ty roky, co tu pracuješ, posunula? Co jsi v poslední době řešil?

Já řeším kód eWay na velice detailní úrovni, takže nedokážu úplně zhodnotit, jak konkrétně se náš produkt posunul celkově. Ale například jsme v uplynulých letech upgradovali z .net framework 2 na .net framework 4. Tady jsme svázáni tím, že stále podporujeme i Windows XP. Z nových funkcionalit, které mi přijdou klientsky zajímavé, bych třeba zmínil možnost rozvržení vlastního layoutu oken detailu položky, či klientsky velmi customizovatelnou synchronizaci s účetním systémem Pohoda.

 

A prozradíš, na čem děláš zrovna teď?

Momentálně pracuji na nové správě úkolů. Ty se dříve synchronizovaly s Outlookem a to s jistými omezeními, nyní ale přijde více možností.

 

Děláš náročnou práci a já mám přitom pocit, že snad nikdy nespíš. Jsi tu brzy ráno a odcházíš kdovíkdy.

To zase ne, já odcházím celkem brzo. Je ale pravda, že přicházím brzy. Vstávám mezi šestou a půl sedmou ranní, jak se zrovna zadaří.

 

Máš taky malou dceru a čekáte druhé miminko. Zbývá vůbec čas rodinu?

Zbývá, i když někdy je to složitější. Moje práce je svým způsobem náročná. Po celém dni v práci bych doma nejraději vypnul. Cesta domů mi ale trvá v průměru půl hodiny, takže se většinou během toho zvládnu zrelaxovat, vyčistit si hlavu a když dorazím domů, už se těším na dceru a ženu, která se mě snaží podporovat.

 

Krom toho, že hodně pracuješ a moc nespíš, jsem slyšela, že taky skoro vůbec nejíš. Co je na tom pravdy? Jak zvládáš fungovat, když nikdy nechodíš na oběd?

To je takový můj zvyk pocházející z dětství. Ve školní jídelně mi nikdy nechutnalo, snídani jsem nestíhal a na svačinu nemyslel. Takže jsem vlastně jedl až večer doma. A tak to zůstalo, jím až večeři.

 

Takže přece jen někdy jíš, alespoň tu večeři?

Večeři vážně jím. Vždyť ono se říká, že stačí jedno velké, hlavní jídlo denně. Třeba Angličani říkají, že základ je snídaně. Já zase, že večeře. Krom toho občas během dne doplním energii Manou – tekutou stravou, kterou stačí jen rozmíchat ve vodě.

 

Říká se o tobě, že jsi milovník hudby a sám ses jí také profesionálně věnoval.

Ano, měli jsme kapelu, ta už se teď ale rozpadla. Koncertovali jsme během mého prvního zaměstnání. Když ale bubeník odjel do Anglie, už se s ním hrálo špatně. (směje se) Ještě jsme pak zkoušeli různé náhrady, ale nikoho takového jsme už nedokázali najít. Nikdo nám tolik nevyhovoval.

 

A co jste hráli?

Takový alternative nu-metal core cross-over.

 

Něco takového jsem si i představovala. A tys fungoval jako kytarista?

Přesně tak. Kdybych našel dobrou partu lidí, zas bych se do toho dal. Hodně mě to naplňovalo, nejvíce právě opět ta kreativní část. Přijde se s nějakým riffem a pak se to postupně utváří. A už ten průběh tvoření mě hodně naplňoval. Někdo tohle prožívá, když naběhne do tělocvičny a začnou se z něj vyplavovat endorfiny. Cvičení třeba mě nikdy nechytlo, ale podobně na mě působí tvoření.

 

Sportu se tedy nevěnuješ?

Rád běhám za míčem. Florbal, fotbal, to mě baví. Teď jsem našel skupinu lidí a začínám s florbalem. Byl jsem v pátek a ještě včera (pondělí) mě všechno bolelo!

 

Tak před sportem snad jíst musíš! Nebo i tak vydržíš jen s večeří?

Mně se do toho krásně vešla večeře, že jsem se navečeřel a šel na florbal, to bylo super.

 

Honzo, díky moc za tvůj čas. Ještě nám na závěr řekni, jak se ti pracuje v prostředí eWaye.

Jsem rád, že fungujeme jako malá firma, bez nějakého zbytečného papírování a schvalování na půl roku. Všichni jsou tu otevření. S Honzou, naším ředitelem, se dá úplně normálně bavit na normální úrovni. A co se vymyslí, to se zkrátka udělá.

 

Díky za rozhovor. Přeju hodně čistých kódů a taky zdraví rozrůstající se rodině!